Keramika vždy patřila k oblíbeným přírodním materiálům pro výrobu užitného nádobí, ale i dalších výrobků, mezi něž patří i květináče. Zhotovují se buď vnitřní keramické květináče s otvorem pro odtékání vody, anebo vnější okrasné obaly na květináče. Ty bývají nejčastěji z glazované keramiky s ozdobnými motivy anebo pouze jednobarevné, v jednoduchém provedení, případně s různými výstupky a plastickými vzory. Keramika může vdechnout celkovému vzezření rostliny v květináči osobitý vzhled, ovšem pokud preferujete jednoduchý styl, mohou vás uspokojit i plastové obaly na květináče.
Výhodou plastu pro výrobu dutých nádob jsou jeho prakticky neomezené tvarové možnosti a květináče v tomto směru rozhodně nezůstávají pozadu. Mohou být kónické, válcové a dokonce i hranaté. Uspokojí vás, i co se týče povrchové úpravy a barvy, která může být hladká či matná, záleží na tom, co preferujete. Květináče se velmi dobře kombinují mezi sebou v různých pastelových barvách, v jedné typové sérii, pokud máte v místnosti více pokojových rostlin. A jejich povrchový vzhled bývá tak dokonale výrobně zpracovaný, že na první pohled nerozeznáte, zda se jedná o plast, kov nebo keramiku.
Obrovskou výhodou je jejich nerozbitnost, po pádu na zem se maximálně odsype trocha zeminy nebo se odlomí část rostliny, ale květináč z plastu zůstane nepoškozen, většina platů je natolik pevných, že pád z menší výšky ustojí bez problémů.
Dalším podstatným plus je jejich cena. Ve srovnání s keramikou je mnohdy několikanásobně nižší, zejména u velkých průměrů květináčů. U velkých keramických květináčů v průměru kolem 40 cm již počítejte s cenou mezi sedmi sty a několika tisíci korunami. Rozbití keramického květníku vás pak může velmi mrzet, a někdy stačí jen zavadit o jeho hranu nějakým předmětem, např. hubicí vysavače nebo přenášenou kuchyňskou židlí.